Ochranné známky a dobré mravy: Co všechno se může registrovat?

Evropský generální soud nedávno zamítli známku s Pablem Escobarem. Byla totiž shledána nemravná a nemístná, vzhledem k závažným kriminálním činům, kterých se drogový dealer a narco-terrorista dopustil. Je ale možné zamítnout ochrannou známku na základě nevkusu? Pojďme se podívat, jak to doopravdy je:

Podle směrnice o ochranných známkách EU mají ochranné známky být v souladu s veřejným pořádkem a dobrými mravy. To znamená, že nemohou porušovat základní hodnoty nebo sociální normy společnosti.

Tento koncept však není vždy jednoznačně definován, což v minulosti vedlo k nejistotě v tom, jak přesně je posuzovat. Úřady duševního vlastnictví členských států EU musely spoléhat převážně na subjektivní rozhodnutí při posuzování, což vedlo k rozmanitosti v praxi.

Aby se zajistilo se konzistentní posuzování ochranných známek, úřad EUIPO spolu s úřady duševního vlastnictví členských států a sdruženími uživatelů vypracoval společnou praxi CP14.

Tato společná praxe definuje obecné zásady pro hodnocení označení, která mohou být v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Zahrnuje pochopení těchto pojmů, jejich vztah, kritéria pro posouzení a různé druhy označení, která mohou být problematická, včetně příkladů. Některé úsměvné, jiné pohoršující – pojďme se na ně společně podívat!

Veřejný pořádek lze chápat jako soubor základních norem, zásad a hodnot Evropské unie. Zahrnuje všeobecné Evropské hodnoty unie, jako jsou:

• lidská důstojnost
• svoboda
• rovnost a solidarita
• zásady demokracie a právního státu, jak jsou vyhlášeny v Listině základních práv Evropské unie

Dobré mravy jsou základní morální hodnoty a normy, které společnost v Evropské unii v daném okamžiku obecně považuje za správné chování. Tyto morální hodnoty s mohou časem měnit a lišit mezi různými zeměmi. U jednotlivých případu se tedy bere v povahu to, co dotčená veřejnost považuje za přijatelné normy chování v daném okamžiku.

Jelikož jsou morální hodnoty spjaty s přesvědčením, kulturním zázemím a sociálními vazbami, je třeba brát v potaz:

• Náboženské hodnoty, které odrážejí přesvědčení a praxi určité náboženské skupiny, jako je úcta k určitému náboženskému učení, věřící tohoto náboženství, obřady spojené s tímto náboženstvím, posvátný text nebo texty, posvátné symboly atd.
• Kulturní hodnoty a normy, které odrážejí tradici kultury a lidí, kteří ji tvoří, jako je respektování a ochrana zvyků a tradic, rituálů/obřadů, kulturních symbolů nebo jazyka určité skupiny atd.
• Společenské hodnoty a normy, které odrážejí identitu komunity. Obecně tyto hodnoty vycházejí mimo jiné z politických, vzdělávacích a vzájemných sociálních vazeb v rámci určité skupiny a závisejí na konkrétním geografickém a sociálním kontextu.

Abychom se od pohoršení dostaly k úsměvu a skončili tak na veselé notě, prohlédněme si nejprve příklady, kde je význam označení anebo jím předávané sdělení tak silné, že by označení bylo zamítnuto bez ohledu na výrobky nebo služby, jichž se přihláška týká.

Tyto označení i produkty, které označují jsou jednoznačně rasistické a xenofobní, což je v jasném odporu s hodnotami rovnoprávnosti EU, a tudíž není překvapivé, že nebyli zapsány. Ne vždy je to ale tak jednoznačné. Někdy zápis známky záleží na typu produktu, který označuje. Muzeum v areálu Osvětimi s názvem „Auschwitz Memories“, je totiž daleko méně pobuřující prvek než zábavný park s tentýž jménem.

Je důležité zdůraznit, že posouzení, zda je označení v souladu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, bude vždy záviset na konkrétní situaci. Tyto zásady se totiž odvíjejí od norem a hodnot platných v dané době a společnosti.

Společná praxe CP14 byla jednomyslně přijata správní radou úřadu EUIPO v listopadu 2023. Kompletní znění této praxe spolu se seznamem úřadů duševního vlastnictví a daty provádění je k dispozici ve společném prohlášení CP14.