EU modernizuje ochranu designů

Evropský parlament po 20 letech oficiálně modifikoval pravidla ochrany designu v rámci držení kroku s digitální dobou. Dohoda vstoupí v platnost 5. prosince 2024.

• Termín „design“ nyní zahrnuje „pohyb, přechod nebo jakýkoli jiný druh animace“.
• Termín „produkt“ nyní zahrnuje projevy ve digitální podobě, například grafické práce, loga, vzory povrchů a grafické uživatelské rozhraní. Nově také zahrnuje rozložení interiérů obchodů.
• „Repair clause“ (klauzule o opravě) má liberalizovat trh s náhradními díly pro benefit spotřebitelů a v rámci udržitelnosti.
• Kulturní dědictví nově nelze registrovat jako design. 

Ochrana designu závisí na interpretaci termínů „design“ a „produkt“. V tomto kontextu „produkt“ zahrnuje jak průmyslové, tak i ruční výrobky, zatímco „design“ se týká vizuálního charakteru produktu. Zatímco tyto definice se relativně snadně aplikují na fyzické produkty, předchozí legislativa EU o designu nebrala v potaz rychlý vzestup digitalizace. 

„Problém digitálních designů klade otázku, zda je lze chápat jako produkty, a také zda jsou jejich prvky pokryty pojetím designu (např. je animace funkcí?).“ 
- Sekce 5.2.2 

Legislativa nechránila dostatečně digitální designy, jako jsou animované ikony a grafická uživatelská rozhraní. K vyřešení tohoto nedostatku schválila Evropská komise změnu legislativy tak, aby explicitně zahrnovala digitální designy a poskytovala lepší prostředky pro jejich zastoupení při procesu žádosti o ochranu (například lze nově chránit digitální soubory, ne pouze statické obrazy). 

„Repair clause“ (klauzule o opravě) se zabývá vyloučením náhradních dílů pro složité produkty z ochrany designu. Tyto náhradní díly, používané výhradně pro účely opravy a zrcadlící vzhled původního kusu, jako například poškozené dveře auta nebo baterie v telefonu, jsou vyňaty z ochrany designu. Tato klauzule má za cíl podpořit soutěž na trhu s náhradními díly a zajistit širší dostupnost cenově dostupných náhradních dílů pro spotřebitele v celé EU. Odhaduje se, že tato opatření by mohla spotřebitelům přinést úspory v rozmezí od 340 do 544 milionů eur po dobu 10 let a zároveň přispět k udržitelnosti prostřednictvím oběhové ekonomiky. 

Dohoda zahrnuje zvýšení poplatků pro celou EU, aby reflektovali širší pokrytí ochrany ve srovnání se samostatnými národními systémy ochrany. Kromě toho budou právní úřady povinny upozornit designéry, blíží-li se datum vypršení platnosti jejich designových práv. 

Další změna se týká slev při podávání více žádostí najednou. Dříve se sleva vztahovala pouze na designy stejné kategorie (v rámci Locarnské klasifikace), což prospívalo velkým firmám, které díky svým výrobním kapacitám často chránily najednou více řad podobných produktů. Slevy se nově budou udávat bez ohledu na kategorii, což jsou dobré zprávy pro samostatné designery a malé a střední podniky. 

Po vstoupení v platnost 5. prosince 2024 bude členským státům poskytnuto 36 měsíců na přijetí nezbytných opatření k transpozici směrnice o právní ochraně designu na národní úroveň.  

Nicméně, zatímco směrnice slibuje „držet krok s dobou“, některé oblasti vývinu zůstávají nezmíněné. Například stále není jasné, zda lze chránit designy generované umělou inteligencí a kdo by byl jejích vlastníkem, což se následujících letech ukáže jako zásadní výzva pro designéry a zákonodárce